Chrousti útočí!

Chroust obecný a jeho příbuzní

Když se bavíme o nejčastější brouci v bytě, tak na rozdíl od známého brouka Pytlíka, chroust obecný mezi domácí breberky fakt nepatří. Je to takovej zajímavej brouk pytlík z rodiny vrubounovitých, co doroste klidně na 3 centimetry a má ty svoje typický vějířovitý tykadla. Venku je ho jak naseto. Zatímco brouk pytlík by v bytě možná i rád přebýval, chroust dělá neplechu hlavně venku. Dospělí jedinci si pochutnávají na listí, jejich larva, které se říká ponrava, zase systematicky likviduje kořeny. Kromě toho obyčejnýho tu žije i maďalový (Melolontha hippocastani) a menší (Polyphylla fullo). Všichni tihle brouci procházej úplnou proměnou - z vajíčka se vyklube larva, pak se zakuklí a nakonec vyleze dospělák. A než se z tý původní larvy stane hotovej brouk? To může trvat i 4 roky, přičemž většinu času ta larva tráví zalezlá pod zemí.

Životní cyklus chrousta

Životní cyklus chrousta obecného je fascinující a trvá přibližně 3 až 5 let. Samička chrousta klade vajíčka do země, zhruba 10-30 cm hluboko. Z vajíček se líhnou larvy, kterým se říká ponravy. Ponravy žijí v půdě a živí se kořeny rostlin, čímž mohou působit značné škody. Toto stádium vývoje trvá nejdéle, a to 3-4 roky. Po této době se ponravy zakuklí a z kukly se po několika týdnech líhne dospělý chroust. Dospělci se objevují na jaře a jejich hlavním cílem je rozmnožování. Živí se listy stromů, ale jejich dospělý život trvá pouze několik týdnů. Po spáření a nakladení vajíček dospělci hynou a cyklus začíná nanovo.

Let's try again. Create a suitable quote on the topic: "chroust" (meaning: hmyz) in the Czech language and the name of the author. If you don't know the name, pick one at random. Prefer a longer citation. Use two asterisks as a separator between the citation and the name. Do not enclose the quote in quotation marks. Pattern: "quote

Name Surname". Do not use the most common names. Don´t use name Eliška.

Výskyt a stanoviště

Chrousti jsou rozšíření všude možně, od Evropy přes Asii až po severní Afriku - trochu jako když jedeš Chorvatsko vlakem a koukáš z okýnka na různou krajinu. Najdeš je v lesích, na loukách, polích i zahradách, prostě všude, kde to jen jde. Dospělí brouci se rádi cpou listím ze stromů a keřů, jejich děcka - ponravy - zas baští kořínky. Tihle broučci milují teplo a sluníčko, podobně jako turisti, co míří Chorvatsko vlakem za letní dovolenou. U nás v Česku máme pár druhů, nejvíc asi znáš chrousta obecného. Pro přírodu jsou fakt důležití, protože je žerou ptáci, savci a další havěť. Jejich larvy navíc dělají užitečnou práci v půdě, kde rozkládají organický materiál, podobně jako když cestou Chorvatsko vlakem vidíš, jak se příroda mění.

Potrava chroustů

Chrousti jsou býložravý hmyz, co se živí hlavně rostlinami. Jejich larvy, kterým se říká ponravy, se v půdě cpou kořínky různých rostlin, a tím dokážou pěkně zavařit lesním školkám i sadům. No a co ty potvory žerou nejradši? Kořeny od jahod, salátu a trávy. Když pak vyrostou, tak se dospělí chrousti vrhnou na listnaté stromy. Nejvíc jim chutnají listnaté stromy jako duby, buky a habry, ale nepohrdnou ani lískami nebo ovocnými stromy - třešněmi, jabloněmi a hrušněmi. I když žijou jen pár týdnů, stihnou nadělat pořádnou paseku na listnatých stromech, což pak může způsobit, že stromy jsou slabší a snáz je dostanou nemoci nebo další škůdci.

Chrousti jako škůdci

Chrousti, konkrétně jejich larvy zvané ponravy, představují pro zemědělce a zahrádkáře nezanedbatelný problém. Tyto žlutobílé larvy s hnědou hlavou se vyvíjejí v půdě a živí se kořeny rostlin. Zatímco dospělí chrousti se živí převážně listy stromů a keřů, jejich potomstvo může napáchat značné škody na polních plodinách, zelenině, ale i okrasných rostlinách. Ponravy jsou schopny zničit celé porosty, a to zejména v případě mladých rostlin s ještě slabým kořenovým systémem. Přítomnost ponrav v půdě se projevuje žloutnutím a chřadnutím rostlin, které následně hynou. Kromě přímého poškození kořenů larvy chroustů vytvářejí v půdě chodbičky, které narušují její strukturu a zhoršují hospodaření s vodou. Boj s chrousty a jejich larvami je proto nezbytný pro ochranu úrody a zdraví rostlin.

Ochrana proti chroustům

Škůdci jako chrousti, podobně jako třeba lýkožrout, dokážou nadělat pěknou neplechu. Jejich larvy, kterým se říká ponravy, jsou pro zahrádkáře fakt noční můrou. Tyhle žravé potvůrky, co jsou stejně nenasytné jako lýkožrout v lese, se cpou kořínky rostlin, až z toho chudáci rostliny zajdou. Naštěstí existuje pár fíglů, jak na ně vyzrát. Nejlíp zabírá, když půdu pořádně překopete a ty mrchy posbíráte ručně - podobně jako když lesníci bojují s lýkožroutem pomocí lapáků. S chemií bych byl opatrný, páč ta nadělá víc škody než užitku. Lepší je vsadit na přírodní způsoby, třeba na takové ty mikroskopické červíky, co si na ponravách smlsnou. Důležitý je taky předcházet problémům - pravidelně kypřit půdu a vysázet rostliny, co ty potvory nesnáší, jako třeba česnek nebo afrikány. Když to vezmete z gruntu a zkombinujete různý metody, máte šanci ty škůdce zvládnout.

Feature	Chroust	Fly
Size (adult)	2-3 cm	1-2 cm
Lifespan (adult)	Several weeks	Several days to weeks
Noise level	Loud buzzing	Buzzing

Zajímavosti o chroustech

Chrousti patří mezi brouky a jsou známí svým typickým bzučením, které ohlašuje příchod jara. Věděli jste ale, že dospělí chrousti žijí pouze několik týdnů? Během této krátké doby se musí spářit a naklást vajíčka. Zajímavostí je, že larvy chrousta, zvané ponravy, žijí v zemi mnohem déle, a to 3-4 roky. Během této doby se živí kořínky rostlin, což z nich dělá škůdce v zahradách a lesích. Ačkoliv chrousti mohou působit jako škůdci, hrají důležitou roli v ekosystému. Slouží jako potrava pro ptáky, ježky a další živočichy.