Douglaska: Tajemství královny lesů odhaleno

Douglaska: Původ a rozšíření

Douglaska, latinsky Pseudotsuga menziesii, není ve skutečnosti jedle, ačkoliv se jí tak často přezdívá. Patří do rodu Pseudotsuga, což v překladu znamená „nepravá tsuga“. Tento mohutný stálezelený strom pochází ze Severní Ameriky, kde roste v rozsáhlých lesních porostech od Kanady až po Mexiko. V Evropě se douglaska začala vysazovat v 19. století a rychle si získala oblibu jako okrasná i lesnicky významná dřevina. Dnes se s ní můžeme setkat v parcích, arboretech, ale i v lesních porostech, kde je často pěstována pro své kvalitní dřevo. Douglaska se vyznačuje rychlým růstem a odolností vůči nepříznivým podmínkám, díky čemuž se stala jednou z nejvýznamnějších introdukovaných dřevin v Evropě.

Charakteristika a vzhled douglasky

Douglaska, latinsky nazývaná Pseudotsuga menziesii, je impozantní jehličnatý strom, který si získal oblibu po celém světě. Patří do čeledi borovicovitých a pochází ze Severní Ameriky. V Česku se douglaska pěstuje od 19. století a v současnosti patří mezi naše nejvýznamnější introdukované dřeviny. Dorůstá do úctyhodných rozměrů, v domovině dosahuje výšky až 100 metrů, u nás se obvykle setkáváme s exempláři vysokými 40–60 metrů. Dožívá se úctyhodného věku, běžně 500–800 let, některé exempláře se dožívají i více než 1000 let. Kůra douglasky je v mládí hladká, šedohnědá, s pryskyřičnými puchýřky. S věkem se stává tlustší, tmavě hnědou až šedou a hluboce rozbrázděnou. Jehlice douglasky jsou měkké, ploché, 2–3 cm dlouhé, na svrchní straně tmavě zelené, na rubu se dvěma světlými proužky. Po rozemnutí příjemně voní po citrusech. Šišky douglasky jsou charakteristické svými trojcípými podpůrnými šupinami, které vyčnívají zpod semenných šupin. Jsou převislé, 5–10 cm dlouhé a po dozrání hnědé.

Porovnání douglasky s dalšími stromy

Vlastnost	Douglaska	Smrk ztepilý
Maximální výška	60-75 m	50-60 m
Délka života	500-1000 let	200-300 let
Původ	Severní Amerika	Evropa

Druhy douglasky

Douglaska, latinsky Pseudotsuga, je rod stálezelených jehličnatých stromů patřících do čeledi borovicovité. Přestože se její název odkazuje na douglasku, nepatří do rodu jedlí (Abies). Douglasky jsou mohutné stromy s typickou silnou kůrou a šiškami s trojcípými listeny vyčnívajícími zpod šupin. Jehlice douglasky jsou ploché, měkké a na větvičce uspořádané spirálovitě. Po rozemnutí voní po pomerančích. Douglasky jsou rozšířeny v Severní Americe a východní Asii. V České republice je nejznámějším a nejrozšířenějším druhem douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), která byla do Evropy introdukována v 19. století. Tento druh se u nás pěstuje především pro dřevo, které je velmi kvalitní a odolné. Kromě douglasky tisolisté existuje i několik dalších druhů, například douglaska sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca) nebo douglaska čínská (Pseudotsuga sinensis).

Pěstování douglasky

Douglaska, latinsky nazývaná Pseudotsuga menziesii, je impozantní jehličnatý strom, který si získává oblibu i v našich končinách. Pěstování douglasky není nijak extrémně náročné, vyžaduje však dodržování určitých zásad. Douglaska je druh stromu, který preferuje slunná stanoviště s vlhčí, ale dobře propustnou půdou. Nesnáší přemokření, proto je důležité zajistit dostatečnou drenáž. Mladé stromky je vhodné v prvních letech po výsadbě chránit před silným mrazem a zimním sluncem. Douglaska je relativně rychle rostoucí dřevina, která může dosahovat úctyhodných rozměrů. Pro udržení pěkného tvaru a vitality je vhodné provádět občasný řez, a to nejlépe na jaře. Pěstování douglasky přináší radost a užitek, neboť se jedná o krásný a dlouhověký strom s kvalitním dřevem.

Douglaska, s korunou vzpínající se k nebi a jehličím vonícím po citrusových plodech, je důkazem, že i vznešenost může být nenápadná.

Hana Nováková

Využití dřeva douglasky

Douglaska tisolistá, často označovaná jako douglaska, je rychle rostoucí jehličnatý strom pocházející ze Severní Ameriky. Díky svým vlastnostem si našla široké uplatnění i v České republice. Dřevo douglasky se vyznačuje vysokou pevností a odolností, proto je vhodné pro konstrukční účely. Často se používá na výrobu trámů, sloupků, podlah, schodů a nábytku. Odolnost dřeva vůči hmyzu a houbám z něj činí ideální materiál pro venkovní použití, například na terasy, pergoly a obklady fasád. Douglaska má také estetickou hodnotu. Její dřevo má atraktivní načervenalou barvu a výraznou kresbu, která se uplatní v interiéru. Využívá se k výrobě dřevěných obkladů stěn, stropů a nábytku, které dodají prostoru teplý a útulný charakter.

Douglaska v České republice

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), v Česku známá spíše jen jako douglaska, je stálezelený jehličnatý strom impozantních rozměrů. Původem ze Severní Ameriky, kde je dominantním stromem západního pobřeží, byla do Evropy introdukována v 19. století. V České republice se douglaska začala vysazovat koncem 19. století a dnes je po smrku ztepilém druhým nejvíce pěstovaným nepůvodním druhem jehličnanu. Její obliba pramení z jejího rychlého růstu, odolnosti vůči imisím a vysoké produkce kvalitního dřeva. Douglaska dorůstá do výšky až 100 metrů a dožívá se stovek let. Její jehlice jsou ploché, měkké a mají svěží zelenou barvu. Šišky jsou převislé a charakteristické trojcípými listeny vyčnívajícími zpod šupin. V Česku se douglaska pěstuje především v lesních porostech, ale vysazuje se i v parcích a zahradách jako okrasný strom. Její kvalitní dřevo nachází uplatnění ve stavebnictví, nábytkářství a papírenském průmyslu.

Zajímavosti o douglasce

Douglaska tisolistá, často nazývaná jen douglaska, je impozantní jehličnatý strom pocházející ze Severní Ameriky. Patří do čeledi borovicovité a je známá svou dlouhověkostí – některé exempláře se dožívají i více než tisíc let. Dorůstá do úctyhodných rozměrů, běžně přesahuje výšku 60 metrů, ale v ideálních podmínkách může dosáhnout i více než 100 metrů, čímž se řadí mezi nejvyšší stromy světa. Její jehličí je měkké a ploché, na svrchní straně tmavě zelené a na rubu světlejší s dvěma bílými proužky. Šišky douglasky jsou charakteristické svými trojcípými podpůrnými šupinami, které vyčnívají zpod semenných šupin.