Kdy začíná zima? Mráz a sníh se blíží!

Astronomická zima

Astronomická zima je jedním ze čtyř ročních období a je definována sklonem zemské osy vzhledem ke Slunci. Začíná zimním slunovratem, který obvykle připadá na 21. nebo 22. prosince, a končí jarní rovnodenností, kolem 20. března. V den zimního slunovratu je severní polokoule Země nejvíce odkloněna od Slunce, a proto máme nejkratší den a nejdelší noc v roce. Od zimního slunovratu se dny postupně prodlužují a noci zkracují, jak se Země na své oběžné dráze přibližuje k letnímu slunovratu. Astronomická zima se liší od meteorologické zimy, která začíná již 1. prosince a končí posledním dnem února. Meteorologické roční období jsou stanoveny podle průměrných teplot a pomáhají meteorologům lépe sledovat a porovnávat počasí v různých letech.

Meteorologická zima

V běžné řeči se slovo zima často používá pro období, kdy je chladno a sněží. Z meteorologického hlediska ale zima začíná dříve. Meteorologická zima zahrnuje měsíce prosinec, leden a únor, tedy období, kdy jsou na severní polokouli nejnižší teploty a nejkratší dny. Začíná tedy již 1. prosince a končí posledním dnem února. Toto rozdělení se používá pro usnadnění porovnávání statistik a sledování dlouhodobých trendů v počasí. Astronomická zima, která se řídí slunovratem, začíná až kolem 21. prosince a trvá do jarní rovnodennosti, přibližně do 20. března. Rozdíl mezi meteorologickou a astronomickou zimou je tedy zhruba v délce jednoho měsíce. Klimatologická zima se pak může v různých oblastech lišit v závislosti na místních podmínkách a teplotách. V některých částech světa, například v tropických oblastech, se zima jako roční období vůbec nevyskytuje a teploty jsou po celý rok relativně stálé.

Zima nezačíná sněhem, ale v srdci, když se zatouláme do vzpomínek a hledáme teplo v objetí minulosti.

Hana Novotná

Kalendářní zima

Všichni se už od podzimu těšíme na sníh a Vánoce, ale kdy vlastně zima oficiálně začíná? Kalendářní zima se řídí astronomickými jevy a její začátek je pevně daný. Nastává zimním slunovratem, obvykle 21. prosince, kdy je den nejkratší a noc nejdelší na severní polokouli. V tento den Slunce dosahuje nejjižnějšího bodu své dráhy. Od této chvíle se dny pomalu začínají prodlužovat a noci zkracovat. Kalendářní zima trvá do jarní rovnodennosti, která nastává obvykle 20. března. Zimní období je pro mnohé symbolem odpočinku a klidu. Příroda se ukládá k zimnímu spánku a my máme více času na své blízké a koníčky. Zima je také obdobím Vánoc, které do našich domovů přinášejí radost a světlo.

Zima na severní polokouli

Na severní polokouli oficiálně začíná zima zimním slunovratem, který obvykle nastává kolem 21. prosince. Tento den je nejkratším dnem v roce a zároveň nocí nejdelší. Od zimního slunovratu se dny postupně prodlužují a noci zkracují. Zimní období je jedním ze čtyř ročních období a je charakterizováno nejnižšími teplotami a nejkratší dobou slunečního svitu. V mnoha kulturách je zima spojována s dobou odpočinku, klidu a oslav. Příchod zimy s sebou přináší i změny v přírodě. Listnaté stromy shodily své listy, krajina je často pokryta sněhem a mnoho zvířat se ukládá k zimnímu spánku.

Zima na jižní polokouli

Na jižní polokouli je tomu naopak než u nás. Zatímco my se v České republice chystáme na Vánoce a těšíme se na první sníh, v Austrálii, Jižní Americe nebo Jižní Africe si užívají teplých slunečních paprsků a koupání v moři. Zima na jižní polokouli totiž začíná 21. června, tedy v den, kdy u nás začíná astronomické léto. Roční období jsou na obou polokoulích posunutá o půl roku kvůli sklonu zemské osy. Země obíhá Slunce nakloněná a v závislosti na tom, která polokoule je k Slunci více přikloněna, tam panuje teplejší roční období.

Během zimy na jižní polokouli jsou dny kratší a noci delší. Čím více se blíží 21. září, kdy na jižní polokouli začíná jaro, tím jsou dny delší a teplejší. Zima na jižní polokouli je pro nás Evropany poněkud netradiční.

Vliv zimy na přírodu

Zima, jedno ze čtyř ročních období, s sebou přináší do přírody znatelné změny. Ačkoliv astronomická zima začíná slunovratem, který připadá nejčastěji na 21. prosince, příroda se na ni začíná připravovat mnohem dříve. Ubývání denního světla a klesající teploty jsou signály, které spouštějí v rostlinách i živočiších řadu důležitých procesů. Listnaté stromy reagují na tyto změny zbarvením a následným opadem listů, čímž minimalizují ztrátu vody během mrazivých měsíců. Některá zvířata se na zimu ukládají k zimnímu spánku, jiná si budují zásoby potravy, aby přečkala období nedostatku. Příroda se tak během zimy zdánlivě ukládá k odpočinku, ve skutečnosti se však pod sněhovou pokrývkou odehrávají fascinující procesy, které umožňují její opětovné probuzení s příchodem jara.

Vliv zimy na člověka

S příchodem zimy, která astronomicky začíná zimním slunovratem, obvykle kolem 21. prosince, se lidský organismus musí vyrovnat s řadou změn. Zkracující se dny a ubývající sluneční svit ovlivňují produkci hormonů, jako je melatonin a serotonin, což může vést k únavě, špatné náladě a v některých případech i k sezónní afektivní poruše. Chladnější počasí pak klade větší nároky na termoregulaci organismu a imunitní systém. Zima je typická zvýšeným výskytem nachlazení, chřipky a dalších respiračních onemocnění. Důležité je proto v tomto ročním období dbát na dostatečný příjem vitamínů, zejména vitamínu D, a posilovat obranyschopnost organismu otužováním a pohybem na čerstvém vzduchu. Zima však nemusí být jen obdobím strádání. Pro mnohé je to čas odpočinku, relaxace a užívání si zimních radovánek.

Aspekt	Astronomická zima	Meteorologická zima
Začátek	21. nebo 22. prosince (zimní slunovrat)	1. prosince
Délka	Přibližně 3 měsíce	Přesně 3 měsíce
Základ definice	Pozice Slunce na obloze	Teplota a statistické údaje o počasí

Tradice a svátky zimy

Astronomicky vzato zima začíná zimním slunovratem, který připadá nejčastěji na 21. prosince. V tento den je nejkratší den a nejdelší noc v roce. Od této chvíle se dny pomalu začínají prodlužovat a noci zkracovat. Zimní období je pro nás Čechy spojeno s mnoha tradicemi a svátky. Již konec listopadu patří přípravám na Vánoce, nejkrásnější svátky roku. Pečeme cukroví, zdobíme stromeček a těšíme se na Štědrý den, kdy se sejde celá rodina. Kromě Vánoc si v zimě připomínáme i další svátky, například svátek svatého Mikuláše, kdy dětem naděluje sladkosti, nebo Nový rok, který vítáme s nadějí a optimismem.