Lýkožrout: Tichý zabiják českých lesů

Lýkožrout: Nepřítel lesa

Lýkožrout smrkový, často označovaný jako kůrovec, je malý brouk, který představuje pro smrkové lesy značné nebezpečí. Tento drobný hmyz, měřící pouhých 4 až 5 milimetrů, se živí lýkem stromů, tedy vrstvou pod kůrou, která zajišťuje transport živin. Napadení lýkožroutem oslabuje stromy a znemožňuje jim přísun vody a živin, což vede k jejich postupnému chřadnutí a odumírání. Kůrovec se šíří velmi rychle, zejména v teplém a suchém počasí, které mu svědčí. Samice kladou vajíčka do chodbiček, které vyhlodávají v lýku. Z vajíček se líhnou larvy, které se živí lýkem a dále poškozují strom. Boj s lýkožroutem je náročný a vyžaduje komplexní přístup, zahrnující monitoring lesa, včasnou těžbu napadených stromů a jejich asanaci, aby se zabránilo dalšímu šíření škůdce.

Životní cyklus škůdce

Životní cyklus lýkožrouta, brouka, který poškozuje stromy, je fascinující a zároveň děsivý. Vše začíná na jaře, kdy se dospělí brouci probouzejí ze zimního spánku. Samci vyhledávají oslabené nebo čerstvě poražené stromy a začínají hloubit snubní komůrky. Lákavá vůně hormonů, které samci vylučují, přitahuje samice, a po páření samička klade vajíčka do závrtů pod kůrou stromu. Z vajíček se líhnou larvy, které se živí lýkem – živou tkání stromu, která je zodpovědná za transport vody a živin. Larvy lýkožrouta si tak razí cestičky pod kůrou a vytvářejí charakteristické chodbičky. Ty narušují cévní systém stromu a urychlují jeho úhyn. Po dokončení vývoje se larvy zakuklí a následně se z kukel líhnou dospělí brouci. Ti se buď rovnou pustí do rozmnožování, nebo se na zimu schovají pod kůrou stromů či v hrabance a celý cyklus se opakuje. Celý životní cyklus lýkožrouta, od vajíčka po dospělého brouka, trvá přibližně 6-8 týdnů, v závislosti na teplotě a vlhkost. To znamená, že za příznivých podmínek se mohou lýkožrouti během jednoho roku rozmnožit i vícekrát a způsobit tak rozsáhlé škody.

Napadené stromy a symptomy

Lýkožrout smrkový, často označovaný jako kůrovec, je brouk, který napadá především smrky, a to zejména ty oslabené. Mezi typické symptomy napadeného stromu patří rezavě hnědý prášek, tzv. drtinka, která se hromadí u paty stromu nebo v puklinách kůry. Dále si lze všimnout malých otvorů v kůře, kudy brouci pronikají do stromu. Postižené stromy ztrácejí zelenou barvu jehličí, které postupně hnědne a opadává. V pokročilém stádiu napadení se na kmeni objevují viditelné chodbičky larev pod kůrou. Lýkožrout smrkový představuje pro smrkové lesy značné riziko, neboť napadené stromy rychle hynou.

Rozsah škod a dopady

Rozsah škod způsobených lýkožroutem a dalšími druhy kůrovců na lesních porostech je alarmující. Tito drobní brouci, ač nenápadní, představují pro zdraví stromů závažnou hrozbu. Lýkožrout smrkový, nejznámější zástupce této skupiny, se s oblibou zavrtává pod kůru smrků, kde narušuje jejich cévní systém. Stromy oslabené suchem a dalšími faktory jsou vůči tomuto škůdci náchylnější. Masivní rozšíření lýkožrouta má za následek odumírání rozsáhlých lesních ploch, což s sebou přináší negativní dopady na celý ekosystém. Snižuje se biodiverzita, krajina ztrácí svou retenční schopnost a stoupá riziko eroze půdy. Kromě ekologických škod představuje kůrovcová kalamita i značný ekonomický problém. Ztráty z prodeje dřeva a náklady na asanační zásahy představují pro lesní hospodářství citelnou zátěž. Boj s kůrovcem je běh na dlouhou trať, který vyžaduje komplexní přístup. Důležitá je prevence, monitoring výskytu škůdce a včasná reakce na jeho šíření.

Prevence: Jak chránit lesy

Lýkožrout smrkový a další druhy kůrovců představují pro naše lesy značné riziko. Tito drobní brouci se zavrtávají pod kůru stromů a narušují jejich cévní systém, čímž je oslabují a nakonec i zabíjejí. Prevence je klíčová, protože napadené stromy se jen těžko zachraňují. Důležitá je především péče o zdraví lesa. Silné a odolné stromy se dokáží nájezdům kůrovců bránit lépe. Pravidelné prořezávky, odstraňování starých a nemocných stromů a výsadba druhově pestrých porostů pomáhají vytvářet prostředí, které je pro kůrovce méně atraktivní. Důležitá je i včasná detekce. Pravidelné kontroly lesa, a to i za pomoci dronů a dalších moderních technologií, umožňují odhalit napadené stromy včas a zabránit tak dalšímu šíření kůrovců.

Metody boje s lýkožroutem

Boj s lýkožroutem, tímto malým broukem, který dokáže napáchat velké škody na našich lesích, není jednoduchý. Existuje ale několik metod, které pomáhají jeho šíření omezit. Jednou z nejdůležitějších je včasná detekce napadených stromů. Ty se poznají podle drobných otvorů v kůře a piliny, kterou brouci vyhazují ven. Napadené stromy je potřeba co nejrychleji pokácet a odvézt z lesa, aby se zabránilo dalšímu šíření. Důležitá je také prevence. Zdravé a silné stromy se dokáží bránit lépe, proto je důležité dbát na celkovou kondici lesa. Pomáhá i vysazování smíšených lesů, kde se lýkožrout tak snadno nešíří. Využívají se i feromové lapače, které lákají brouky do pastí, nebo biologická ochrana s využitím přirozených nepřátel lýkožrouta. Boj s lýkožroutem je běh na dlouhou trať, ale s využitím komplexních přístupů a moderních metod můžeme naše lesy chránit.

Vlastnost	Lýkožrout smrkový (Ips typographus)
Velikost dospělého jedince	4,2-5,5 mm
Počet generací za rok	1-2 (v teplých letech i 3)
Preferované dřeviny	Smrk ztepilý, ale napadá i jiné druhy smrků a borovic

Význam pro ekosystém

Lýkožrout a další brouci, kteří se živí dřevem, hrají v ekosystému komplexní a často nepochopenou roli. I když je jejich destruktivní potenciál na lesních porostech nepopiratelný, je důležité si uvědomit, že jsou přirozenou součástí lesa a plní v něm důležité funkce. Například napadají primárně slabé nebo nemocné stromy, čímž podporují přirozený výběr a zdraví lesa z dlouhodobého hlediska. Jejich činnost také vytváří prostor pro nové stromy, diverzifikuje strukturu lesa a poskytuje potravu a úkryt mnoha dalším organismům. Mrtvé dřevo, které po sobě zanechávají, je důležitým habitatem pro hmyz, houby a další organismy, které se podílejí na rozkladu organické hmoty a koloběhu živin v lese. Problém nastává, když dojde k narušení rovnováhy v ekosystému, například v důsledku klimatických změn nebo nevhodného lesního hospodaření. To může vést k přemnožení lýkožrouta a jiných škůdců a k rozsáhlým škodám na lesních porostech.

Lýkožrout je tichý nepřítel, který dokáže během pár let proměnit zdravý les v smutné moře uschlých stromů.

Anežka Nováková

Budoucnost našich lesů

Lýkožrout smrkový a další druhy kůrovce představují pro české lesy značné riziko. Tito brouci napadají stromy, živí se lýkem a narušují tak jejich cévní systém, což může vést k odumření celých stromů. Změna klimatu, s teplejšími léty a mírnějšími zimami, vytváří pro lýkožrouta ideální podmínky k rozmnožování. Suchá období stromy oslabují, a ty se pak hůře brání škůdcům. Ochrana lesů před kůrovcem je proto zásadní pro zachování zdraví a biodiverzity našich lesních ekosystémů. Mezi důležitá opatření patří včasná detekce napadených stromů, jejich rychlé odstranění z lesa a podpora přirozených nepřátel kůrovce, jako jsou ptáci.