Tajemství angínovníku: Rostlina s léčivou silou

Co je angínovník

Angínovník, latinsky zvaný Plectranthus amboinicus, je oblíbená pokojová rostlina, která si získala oblibu nejen pro svůj atraktivní vzhled, ale především pro své léčivé účinky. Tato bylina pochází z tropických oblastí Afriky a Asie a vyznačuje se dužnatými listy s jemnými chloupky. Listy angínovníku mají specifickou vůni a chuť, která připomíná kombinaci meduňky, máty a kafru. Právě v listech se ukrývá tajemství jeho léčivé síly. Obsahují totiž silice s antibakteriálními a protizánětlivými účinky, které pomáhají v boji s bolestí v krku, kašlem a nachlazením.

Původ a výskyt

Angínovník, latinsky nazývaný Aglaonema, pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie. Vyskytuje se především v Číně, Indonésii, Malajsii a na Filipínách. V těchto oblastech roste jako podrostová rostlina v deštných pralesech, kde panuje vysoká vlhkost vzduchu a stabilní teploty. Angínovník je oblíbený pro své dekorativní listy a nenáročnost na pěstování, proto se rozšířil do celého světa jako pokojová rostlina. V našich podmínkách se pěstuje výhradně v interiéru, jelikož není mrazuvzdorný. Existuje mnoho druhů a kultivarů angínovníku, které se liší tvarem, velikostí a barvou listů. Některé druhy dorůstají výšky pouze 20 cm, zatímco jiné mohou dosáhnout až 1 metru.

Vzhled a charakteristika

Angínovník, latinsky zvaný Plectranthus amboinicus, je nenáročná léčivá rostlina pocházející z tropických oblastí Afriky a Asie. Její dužnaté, světle zelené listy jsou oválného tvaru s jemně vroubkovaným okrajem a dosahují délky až 10 cm. Povrch listů je pokryt jemnými chloupky, které jim dodávají sametový vzhled. Rostlina dorůstá do výšky 30 až 60 cm a v našich podmínkách se pěstuje jako pokojová rostlina. Charakteristickým znakem angínovníku je jeho výrazná, kafrová vůně, která se uvolňuje při dotyku s listy. Tato vůně je způsobena obsahem silic a dalších látek s antiseptickými a protizánětlivými účinky. Angínovník kvete drobnými, bílými až nafialovělými kvítky uspořádanými v hroznech. Květy se objevují na jaře a v létě, ale v bytových podmínkách rostlina kvete spíše vzácně.

Léčivé účinky angínovníku

Angínovník, latinsky nazývaný Plectranthus amboinicus, je rostlina s dužnatými listy a nenápadnými květy, která pochází z tropických oblastí Afriky a Asie. Ačkoliv je angínovník známý spíše jako pokojová rostlina, jeho léčivé účinky jsou využívány po staletí. Listy angínovníku obsahují silice s antibakteriálními, antivirovými a protizánětlivými účinky. Tradičně se žvýkají čerstvé listy při bolestech v krku, kašli, nachlazení a zánětu dásní. Šťáva z listů se používá k ošetření kožních problémů, jako jsou popáleniny, bodnutí hmyzem a akné. Důležité je však pamatovat na to, že angínovník by se neměl užívat dlouhodobě a ve velkém množství, jelikož obsahuje látky, které mohou mít při nadměrném užívání negativní vliv na zdraví. Před užíváním angínovníku pro léčebné účely je vždy vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

Použití v lidovém léčitelství

Angínovník, latinsky Plectranthus amboinicus, je rostlina s dužnatými listy a nenápadnými květy, která pochází z tropických oblastí Afriky. V našich končinách se pěstuje jako pokojová rostlina a je oblíbená pro své léčivé účinky. V lidovém léčitelství se angínovník používá především k léčbě bolestí v krku a angíny. Jeho listy obsahují silice s antiseptickými a protizánětlivými účinky, které pomáhají tlumit bolest a zklidňují podrážděnou sliznici.

Pro léčebné účely se nejčastěji používají čerstvé listy angínovníku. Z listů se žvýkají malé kousky, které se nechají působit v ústech co nejdéle. Šťáva z listů se také může smíchat s vodou a použít jako kloktadlo. Důležité je však pamatovat na to, že angínovník by se neměl užívat dlouhodobě a ve velkém množství. Obsahuje totiž látky, které mohou mít při nadměrném užívání negativní vliv na zdraví.

Angínovník, podobně jako ibišek venkovní, je taková zajímavá rostlinka do zahrady. No a když už mluvíme o zahradě, ibišek venkovní tam může růst spolu s ním - to je pak paráda! Ale zpět k angínovníku, ten je fakt super bojovník s nachlazením, v jeho listech se schovává síla přírody jako u venkovního ibišku. Stačí kousek utrhnout a jeho charakteristická chuť nám dává naději, že i když jsme nemocní, brzy bude líp.

Božena Němcová

Formy a dávkování

Angínovník se nejčastěji užívá ve formě alkoholového extraktu, tinktury. Ta se připravuje z čerstvých listů, které se zalijí vysokoprocentním alkoholem. Pro přípravu domácí tinktury se doporučuje používat líh o koncentraci alespoň 40 %. Listy by měly být v alkoholu naložené alespoň dva týdny, ideálně však déle, aby se z nich uvolnily všechny prospěšné látky. Tinktůra z angínovníku se užívá po kapkách, které se rozpustí v malém množství vody. Dávkování se liší podle koncentrace tinktury a individuálních potřeb. Obecně se doporučuje užívat 10 až 20 kapek 3krát denně.

Kromě tinktury je možné zakoupit i tablety nebo kapsle s výtažkem z angínovníku. Tyto doplňky stravy obsahují standardizované množství účinných látek a jsou vhodné pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí užívat alkohol. Dávkování se liší podle výrobce a koncentrace extraktu. Vždy je důležité dodržovat pokyny uvedené na obalu.

Je důležité si uvědomit, že angínovník není určen k dlouhodobému užívání. Jeho užívání by se také měly vyvarovat těhotné a kojící ženy a malé děti. Před užíváním angínovníku se vždy poraďte se svým lékařem, zejména pokud trpíte nějakým chronickým onemocněním nebo užíváte léky.

Možné nežádoucí účinky

Angínovník je sice rostlina s mnoha prospěšnými vlastnostmi, ale jako u většiny bylin, i zde existují určité kontraindikace a možné nežádoucí účinky. Před užíváním angínovníku je důležité se s nimi seznámit.

Podobně jako když růže nemoc trápí, i u angínovníku se můžou objevit nepříjemné vedlejší účinky. Nejčastěji to bývá žaludeční nevolnost, zvracení a průjem - prostě jako když vás skolí nějaká růže nemoc. Tyto příznaky se většinou ukážou, když to s dávkováním přeženete. Angínovník fakt není pro těhotné a kojící mámy, mrňousky a lidi, co jsou alergičtí na kopřivovité rostliny. Občas se může objevit i taková ta otravná růže nemoc v podobě alergické reakce - svědění, vyrážka nebo otoky. Když se tohle stane, okamžitě přestat brát a mazat k doktorovi!

Dlouhodobé užívání angínovníku ve vysokých dávkách může vést k poškození jater. Pokud užíváte léky na ředění krve, poraďte se se svým lékařem o vhodnosti užívání angínovníku, jelikož může ovlivňovat jejich účinky.

Kontraindikace a interakce

Angínovník je sice známý svými léčivými účinky, ale jako u většiny rostlin, i zde existují kontraindikace a možné interakce, které je třeba brát v potaz. Těhotné a kojící ženy by se měly užívání angínovníku vyhnout, jelikož jeho bezpečnost v tomto období nebyla dostatečně prozkoumána. Stejně tak osoby s autoimunitními onemocněními by měly být opatrné, protože angínovník může stimulovat imunitní systém a potenciálně zhoršit jejich stav. Důležitá je také interakce s některými léky. Angínovník může ovlivňovat účinky imunosupresiv, léků potlačujících imunitní systém, a léků na štítnou žlázu. Před užitím angínovníku, obzvláště pokud užíváte pravidelně nějaké léky, je vždy vhodné se poradit s lékařem nebo lékárníkem.

Pěstování angínovníku doma

Angínovník, latinsky nazývaný Plectranthus argentatus, je nenáročná pokojová rostlina pocházející z Austrálie. Pro své léčivé účinky je oblíbený v mnoha domácnostech. Pěstování angínovníku zvládne i začátečník. Rostlina preferuje světlé stanoviště bez přímého slunce, prospívá jí běžná pokojová teplota a mírná zálivka. Substrát by měl mezi zaléváním mírně proschnout, přemokření angínovníku škodí. Během vegetačního období, od jara do podzimu, je vhodné rostlinu přihnojovat hnojivem na bylinky. Angínovník se snadno množí řízkováním. Stačí uříznout asi 10 cm dlouhý vrcholový řízek a zapíchnout ho do substrátu nebo do sklenice s vodou. Řízek brzy zakoření a vytvoří novou rostlinu. Angínovník je nejen dekorativní, ale i užitečný pomocník. Jeho listy obsahují látky s antiseptickými a protizánětlivými účinky. Při bolestech v krku stačí rozžvýkat kousek listu a úleva se brzy dostaví.

Vlastnost	Angínovník
Použití	Léčba bolesti v krku
Forma	Rostlina

Sklizeň a uchování listů

Angínovník je rostlina, která se pěstuje pro své léčivé účinky. Listy angínovníku obsahují látky, které pomáhají při bolestech v krku a angíně. Pro dosažení nejlepších výsledků je důležité listy správně sklízet a uchovávat. Listy angínovníku sbíráme nejlépe ráno, kdy obsahují nejvíce účinných látek. Listy by měly být zdravé, bez známek poškození. Po sklizni je důležité listy správně usušit. Sušíme je na suchém a tmavém místě, nejlépe zavěšené na niti. Správně usušené listy si zachovají svou zelenou barvu. Usušené listy skladujeme v uzavřené nádobě na suchém a tmavém místě.