Tajemství mnohonožky: Proč má tolik nohou?

Mnohonožka: Přehled

Mnohonožky patří mezi bezobratlé živočichy a vyznačují se protáhlým tělem, které je složeno z mnosegmentových článků. Na každém článku se nachází jeden nebo dva páry nohou. Právě díky tomuto charakteristickému znaku dostaly mnohonožky své jméno. Mnohonožky jsou hojně rozšířené po celém světě a obývají různé biotopy, od vlhkých lesů po suché stepi. Živí se převážně rostlinnou hmotou, a to jak živou, tak i odumřelou. Některé druhy mnohonožek se živí i drobnými živočichy. Mnohonožky hrají důležitou roli v ekosystému, jelikož se podílejí na rozkladu organické hmoty a tvorbě humusu. V České republice se vyskytuje několik desítek druhů mnohonožek. Mezi nejznámější patří mnohonožka lesní a mnohonožka dvoupásá. Mnohonožky jsou pro člověka neškodné a jejich přítomnost v zahradě je spíše prospěšná.

Anatomie mnohonožky

Mnohonožky, patřící do kmene členovců a podkmene stonožkovců, se vyznačují protáhlým tělem složeným z mnoha článků. Na rozdíl od svého příbuzného, stonožky, má mnohonožka na většině tělních článků dva páry nohou. Počet článků, a tedy i nohou, se liší druh od druhu a může dosahovat až stovek. Hlava mnohonožky je poměrně malá a nese jeden pár tykadel, která slouží jako hmatový a čichový orgán. Oči, pokud jsou přítomny, jsou jednoduché a nerozlišují detaily. Ústní ústrojí je uzpůsobeno k příjmu rostlinné potravy, jelikož mnohonožky se živí převážně tlejícím listím a dřevem. Některé druhy se živí i hmyzem a jinými bezobratlými.

Vlastnost	Mnohonožka	Stonožka
Počet párů nohou na článek těla	2 páry	1 pár
Tvar těla	Obvykle válcovité	Zploštělé
Pohyb	Pomalý	Rychlý

Mnohonožky, ti nenápadní obyvatelé půdy, hrají v ekosystému klíčovou roli. Jejich neúnavná práce s rozkladem organické hmoty je pro zdraví lesa nenahraditelná.

Zdeněk Pospíšil

Výskyt a stanoviště

Mnohonožky, tyto fascinující bezobratlé živočichy, můžeme nalézt prakticky po celém světě, od tropických deštných pralesů až po chladné oblasti tundry. Dávají přednost vlhkým a tmavým místům, kde se ukrývají před slunečním světlem, které by je mohlo vysušit. Často je najdeme pod kameny, kůrou stromů, v opadaném listí nebo v půdě. Některé druhy se přizpůsobily životu v jeskyních, kde panuje stálá tma a vysoká vlhkost. Mnohonožky hrají důležitou roli v ekosystému, jelikož se živí rozkládající se organickou hmotou, jako jsou listy, dřevo a trus. Tím přispívají k koloběhu živin v přírodě. V České republice se vyskytuje přibližně 70 druhů mnohonožek, z nichž některé jsou endemické, tedy se vyskytují pouze na našem území.

Potrava a způsob života

Mnohonožky jsou převážně dekompozitoři, kteří se živí rozkládající se organickou hmotou, jako jsou spadané listí, dřevo a houby. Tím hrají důležitou roli v ekosystému, protože pomáhají vracet živiny zpět do půdy. Některé druhy mnohonožek se živí i drobnými bezobratlými živočichy, jako jsou hmyz a červi. Mnohonožky jsou aktivní převážně v noci a ve dne se ukrývají pod kameny, kůrou stromů nebo v půdě. Jsou citlivé na sucho a vyhledávají vlhká prostředí. V případě ohrožení se mnohonožky brání stočením do spirály nebo vylučováním páchnoucích a dráždivých látek. Tyto sekrety slouží k odpuzování predátorů, jako jsou ptáci, ještěrky a hmyzožravci. Mnohonožky jsou fascinující tvorové s důležitou rolí v ekosystému.

Množení mnohonožek

Mnohonožky, patřící mezi bezobratlé živočichy, se rozmnožují pohlavně. To znamená, že k oplodnění dochází spojením samčí spermie s vajíčkem samičky. U mnohonožek se setkáváme s vnitřním oplozením, samci většinou předávají spermie samičkám pomocí speciálních končetin zvaných gonopody. Ty se nacházejí na sedmém článku těla a slouží k uchopení a přenosu spermatoforu, balíčku obsahujícího spermie. Samičky mnohonožek kladou vajíčka do hnízd, která si budují v půdě, pod kameny nebo v trouchnivějícím dřevě. Počet vajíček se liší druh od druhu a může se pohybovat od několika desítek až po několik stovek. Z vajíček se líhnou larvy, které se podobají dospělcům, ale mají menší počet článků těla a končetin. Larvy procházejí řadou svlékání, během kterých jim přibývají další články a končetiny, až nakonec dosáhnou dospělosti. Délka vývoje od vajíčka po dospělce se liší v závislosti na druhu a podmínkách prostředí.

Mýty a fakta

Mnohonožky, ty tajemné tvory s mnoha nohama, jsou často opředeny mýty a polopravdami. Jedním z nejrozšířenějších omylů je, že mnohonožky jsou hmyz. Ve skutečnosti patří do zcela jiné skupiny bezobratlých živočichů, tzv. stonožkovců. Další častou mylnou představou je, že všechny mnohonožky mají sto nohou. Pravdou je, že počet nohou se u jednotlivých druhů liší a může se pohybovat od několika desítek až po několik stovek. Ačkoliv některé druhy mnohonožek mohou v sebeobraně vylučovat dráždivé látky, většina z nich je pro člověka neškodná a v ekosystému hrají důležitou roli jako rozkladači organické hmoty.

Mnohonožky a člověk

Mnohonožky jsou fascinující stvoření, která hrají důležitou roli v ekosystému. Pro člověka jsou většinou neškodné a jejich přítomnost v zahradě může být dokonce prospěšná. Živí se totiž převážně rozkládající se organickou hmotou, jako jsou spadané listí a tlející dřevo, čímž přispívají k tvorbě humusu. Vzácně se mohou mnohonožky živit i drobnými kořínky rostlin, ale obvykle nezpůsobují žádné významné škody. Některé druhy mnohonožek se chovají v teráriích jako domácí mazlíčci. Jejich chov není náročný a tito zajímaví bezobratlí živočichové mohou být vděčným objektem pozorování.